SVJ může zřídit kontrolní orgán, který, pokud mu stanovy nebudou svěřovat jinou pravomoc, bude mít dohlížecí pravomoc nad tím, zda jsou náležitosti společenství vlastníků řádné vedeny a zda společenství vlastníků svou činnosti v souladu se stanovami a právními předpisy. Obecně je tímto orgánem kontrolní komise.
Kontrolní komise se obecně řídí ustanoveními občanského zákoníku o úpravě spolku (§ 262 až § 264 OZ). Kontrolní komise může mít jednoho či více členů. V případě, že by však měla mít pouze jednoho člena, je vhodné kontrolní orgán pojmenovat například „Revizor“, neboť zákon stanoví, že kontrolní komise musí mít tři členy (od této zákonné úpravy se však lze odchýlit). Členové kontrolního orgánu také nemohou být členy statutárního orgánu. Statutární orgán nemůže jmenovat a odvolávat členy kontrolního orgánu.
Zavedení kontrolního orgánů může být vhodné pro případ, kdy se společenství vlastníků chce ucházet o dotaci, protože poskytovatelé dotací obecně požadují, aby případný příjemce měl kontrolní orgán. Zřízení kontrolního orgánu bude také dávat smysl v případě SVJ s velkým množstvím jednotek, v rámci kterého dochází k nakládání s většími objemy peněžních prostředků.
Statutární orgán je nejdůležitějším orgánem SVJ pro jednání navenek a zastupuje SVJ vůči třetím osobám. Statutární orgán například uzavírá smlouvy či jedná s orgány veřejné moci. Statutární orgán nemůže být ve stanovách určen alternativně, ale musí být vymezeno, zda jím bude výbor či předseda. Přesné určení statutárního orgánu ve stanovách dává jistotu třetí osobám, kdo jedná za SVJ. Statutárním orgánem je tak výbor, jako orgán kolektivní, neurčí-li stanovy, že je jím předseda SVJ jako orgán individuální. Členem voleného orgánu společenství může být teď i ten, kdo nevlastní v domě žádnou jednotku. Členem voleného orgánu (tedy člen výboru či předseda) může být právník nebo jakýkoliv jiný profesionál. Členové volených orgánů si musí uvědomit, že jsou na ně kladeny nároky na jejich jednání, které by mělo odpovídat péči řádného hospodáře, se všemi z toho vyplývajícími důsledky, zejména povinnosti náhrady případné škody vzniklé v souvislosti s nedostatky ve výkonu volené funkce SVJ.
Předseda SVJ bude jednat samostatně, tato volba tedy bude vhodná pro menší SVJ, či za situace, kdy se na zastupování SVJ navenek chce účastnit pouze jedna či dvě osoby (předseda a místopředseda).
Výbor SVJ bude vhodnější u větších SVJ, kde lze podmínit, že členové výboru musí jednat dohromady (či aspoň ve dvou) a lze tak eliminovat to, že jeden člen výboru bude jednat tzv. na vlastní pěst a může zavázat SVJ např. k nevýhodným smlouvám.
SVJ může zřídit kontrolní orgán, který, pokud mu stanovy nebudou svěřovat jinou pravomoc, bude mít dohlížecí pravomoc nad tím, zda jsou náležitosti společenství vlastníků řádné vedeny a zda společenství vlastníků svou činnosti v souladu se stanovami a právními předpisy. Obecně je tímto orgánem kontrolní komise.
Kontrolní komise se obecně řídí ustanoveními občanského zákoníku o úpravě spolku (§ 262 až § 264 OZ). Kontrolní komise může mít jednoho či více členů. V případě, že by však měla mít pouze jednoho člena, je vhodné kontrolní orgán pojmenovat například „Revizor“, neboť zákon stanoví, že kontrolní komise musí mít tři členy (od této zákonné úpravy se však lze odchýlit). Členové kontrolního orgánu také nemohou být členy statutárního orgánu. Statutární orgán nemůže jmenovat a odvolávat členy kontrolního orgánu.
Zavedení kontrolního orgánů může být vhodné pro případ, kdy se společenství vlastníků chce ucházet o dotaci, protože poskytovatelé dotací obecně požadují, aby případný příjemce měl kontrolní orgán. Zřízení kontrolního orgánu bude také dávat smysl v případě SVJ s velkým množstvím jednotek, v rámci kterého dochází k nakládání s většími objemy peněžních prostředků.
Statutární orgán je nejdůležitějším orgánem SVJ pro jednání navenek a zastupuje SVJ vůči třetím osobám. Statutární orgán například uzavírá smlouvy či jedná s orgány veřejné moci. Statutární orgán nemůže být ve stanovách určen alternativně, ale musí být vymezeno, zda jím bude výbor či předseda. Přesné určení statutárního orgánu ve stanovách dává jistotu třetí osobám, kdo jedná za SVJ. Statutárním orgánem je tak výbor, jako orgán kolektivní, neurčí-li stanovy, že je jím předseda SVJ jako orgán individuální. Členem voleného orgánu společenství může být teď i ten, kdo nevlastní v domě žádnou jednotku. Členem voleného orgánu (tedy člen výboru či předseda) může být právník nebo jakýkoliv jiný profesionál. Členové volených orgánů si musí uvědomit, že jsou na ně kladeny nároky na jejich jednání, které by mělo odpovídat péči řádného hospodáře, se všemi z toho vyplývajícími důsledky, zejména povinnosti náhrady případné škody vzniklé v souvislosti s nedostatky ve výkonu volené funkce SVJ.
Předseda SVJ bude jednat samostatně, tato volba tedy bude vhodná pro menší SVJ, či za situace, kdy se na zastupování SVJ navenek chce účastnit pouze jedna či dvě osoby (předseda a místopředseda).
Výbor SVJ bude vhodnější u větších SVJ, kde lze podmínit, že členové výboru musí jednat dohromady (či aspoň ve dvou) a lze tak eliminovat to, že jeden člen výboru bude jednat tzv. na vlastní pěst a může zavázat SVJ např. k nevýhodným smlouvám.
Vous êtes pressé(e) ou vous avez besoin de recueillir plus d'informations ? Ce n'est pas grave. Nous allons vous envoyer un courriel avec le lien à ce document incomplet. Vous pouvez y revenir quand vous êtes prêt(e).
Nous voulons améliorer Legito pour vous. Merci beaucoup pour votre aide !
Legito fournit uniquement le logiciel et ne fournit pas de conseils juridiques ni ne participe jamais à aucune représentation juridique. Legito ne constitue pas un cabinet d’avocats. L’utilisation de Legito est soumise à nos Conditions Générales et à notre Politique de confidentialité.
Legito ne cesse d’innover le secteur juridique depuis 2014.